`
| Popis |
Formát: CD, Album, Slipcase
Žánr: Electronic, Jazz, Folk, World, & Country
Styl: Abstract, Contemporary Jazz
V rukách Anouara Brahema či Rabiha Abou Khalila zní arabská loutna oud jako vánek, Hasna El Becharia do jejího zvuku vnesla ženskou lyriku, Súdánec Abdel Gadir Salim různorodost; stále se však jedná o akusticky čisté, víceméně tradiční pojetí.
Teprve s DuOud přichází příležitost uvědomit si, že i tento vážený nástroj dávných arabských minstrelů lze prohnat moderní zvukovou současností. A on se tomu nebrání, jako by se s valivými techno rytmy a rockově nabuzenými touhami Jeana-Pierre Smadje, tuniského Žida a Mehdi Haddaba, alžírského Berbera, přímo toužil utkat, nastavit hruď jako rovnocenný soupěř.
I v tom nejhustějším elektronickém oparu potom nemůžete zabloudit, loutna oud vám ukáže cestu i z té nejzapeklitější situace, to když se DuOud ve skladbě Chase přímo diskotékově odváží nad Moroderovou hudbou k filmu Půlnoční expres.
"Je to generační otázka ," tvrdí Haddab. "Nejsme generací muzikantů, která se učí hrát pouze tradičním způsobem. Přece jenom jsme vyrůstali uprostřed rocku, reggae, soulu, jazzu a víc než oud jsme toužili pořádně zmáčknout elektrickou kytaru. Nyní hraji na elektronický oud a kombinuji obojí." Nutno dodat, že jako zcela první a snad i jediní v arabském světě, v tomhle směru drží DuOud naprostý primát a jejich debut "Wild Serenade" (Label Bleu, 2002) získal po právu mnohá ocenění, včetně nominace kapely na prestižní ceny world music za uplynulý rok v kategorii 'nováčků'.
Wild Serenade je "hříšně návykové", dravé, fascinující album, překypující hráčskou fantazií. Virtuózní souhra obou loutnistů vrhá úplně nové světlo na odvěký přístup k tomuto nástroji: mnohými dogmaty přisuzovaná magická rozvážnost, všechno dosud vžité klasické arabské pojetí tu náhle dostává daleko nevyzpytatelnější kontroverznější podobu, kulminující například ve skladbě Racailles do rockové agresivní nekompromisnosti stvrzené kvílivou kytarou. Ostrým střihem se ale za moment ocitnete uprostřed zahloubané improvizace, ukončené zanedlouho zničehonic bublavými technorytmy vynášející vás do 21. století za doprovodu cella Vincenta Segala. Přirozeně, beze švů.
DuOud zkrátka stvořili hudbu, kterou si v arabském světě dosud nikdo nedokázal představit. Dialog mezi minulostí a budoucností.
Cello [Electric Cello] – Vincent Segal (tracks: 2, 5, 11)
Design – Jérôme Witz
Drums – Cyril Atef (tracks: 2, 5, 11)
Electric Guitar – Pierre Fruchard (tracks: 8, 10)
Executive-Producer – Pierre Walfisz
Mastered By – Lionel Nicod
Oud [Acoustic & Electric Oud] – Mehdi Haddab
Oud [Acoustic & Electric Oud], Computer – Smadj
Percussion – Thomas Ostrowiescki (tracks: 1, 8)
Photography By – Fred Thomas (4), Jérôme Witz
Producer – DuOud (tracks: 6, 8, 11), Smadj (tracks: 1, 2, 3, 4, 5, 7, 9, 10)
Recorded By, Mixed By – Philippe Teissier Du Cros
Violone – Nedim Nalbantolu (tracks: 5, 7, 11) |
