`
| Popis |
Formát: CD, Album
Žánr: Klasika
Styl: Komorní hudba
Délka: 50:05 min.
Hudba: Jan Josef Ignác Bretner, Kristián Gottfried Hirschmentzel, Jan Antonín Losy, Martin Schmid, Georg Philipp Telemann, Domenico Zipoli
Hudba, tanec a Panna Maria na odvrácené straně světa
Hanaq pachap cussicuinin (hymnus k Panně Marii, Lima 1631), Taye jueves Santo (Santa Cruz de la Sierra, 18. století), Cachua serranita (Codex Martínez Companón, Peru, 18. stol.). Kristian Gottfried Hirschmentzel (1638-1703) - Moravica, Bohemicus saltus. Anonym - Aria Hannaco. Georg Philipp Telemann (1681-1767) - Hanaquoise, Hanasky. Jan Josef Ignác Brentner (1689-1742) - Concerto da camera in F, Bourrée & Capriccio z Concerta in g. Domenico Zipoli (1688-1726) - Zuipaqui / Ad Mariam. Martin Schmid (1694-1772) - Pastoreta Ychepe flauta. Tři peruánské lidové písně. Šla panenka smutně (Sborník hanáckých tanců pro klavichord, ca 1700). České a moravské lidové nápěvy
Pojem globalizace máme spojený s 20. stoletím, ale bez velké nadsázky jej můžeme vztáhnout už na jezuitské misie v Jižní Americe 17. a 18. století. Jezuité věděli, že hudba se dotýká samého srdce člověka; evropskou hudbu, kterou i s nástroji přibalili do svých kufrů na cestu za oceán, bolivijští a peruánští indiáni rychle přijali za svou. A tak se díla českého skladatele Josefa Brentnera, italského jezuity Domenica Zipoliho či švýcarského misionáře Martina Schmida rozezněla v indiánských obcích uprostřed džungle a v horách. Jejich díla se mísila s tradiční hudbou, jako se kečua, jazyk místních obyvatel, mísil se španělštinou. Hudbou a zpěvem chválili Boha a uctívali Pannu Marii, jak to slyšíme např. v kečuánském procesním hymnu Hanaq pachap cussicuinin nebo Zipoliho Zuipaqui. Ovšem s podobným temperamentem se muzicírovalo, zpívalo a tancovalo na Moravě, v samém srdci evropského kontinentu. A zase ta hudební globalizace: do lidových písní a tanců často pronikaly prvky "vysoké kultury", Telemann zase neskrýval nadšení a přímou inspiraci slezskou a hanáckou lidovou muzikou ve své tvorbě. A k chvále Matky Boží se zpívalo v honosných chrámech, vesnických kostelících i na poli. Ať už zněla evropská hudba v džungli nebo "hanácká" v Hamburku, společným jmenovatelem jsou vždy nadšení muzikanti, kteří neznají větší radost, než když se mohou sejít a zahrát si společně. Jako Collegium Marianum na této nahrávce. Je radost být u toho!
Nespoutaná radost z hudby. V Bolívii, Peru, na Moravě. V baroku i dnes.
Umělecký vedoucí: Jana Semerádová
Collegium Marianum: Jana Semerádová - flétny, umělecká vedoucí, Vojtěch Semerád - barokní housle a viola, perkuse, zpěv, Jiří Sycha - barokní housle, charango, zpěv, Marcel Comendant - cimbál, perkuse, Ján Prievozník - G violon
Hudební tělesa: Collegium Marianum |
