`
| Popis |
Formát: 2 x CD
Žánr: Klasika
Ddélka: 142:27
Obrazy národního života pražského se zpěvy a tanci ve 4 dějstvích, rozhlasová úprava Vladimír Procházka. Vychází u příležitosti letošního 180. výročí premiéry.
Vystupují:
Vdova Mastílková, bohatá máselnice / MEDA VALENTOVÁ
Lidunka, její neteř / JARMILA KRULIŠOVÁ
Václav Kroutil, pražský měšťan a švec / OTTO MOTYČKA
Jeník, jeho syn, mlynářský krajánek / JAROSLAV VÁGNER
Pan Dudéc, pražský švihák / VÁCLAV ŠPIDLA
Panna Cibulčini, bývalá divadelní zpěvačka / JINDRA HOLLMANOVÁ
Pan Hvězdoleský, literátor a recensent / RUDOLF HRUŠÍNSKÝ st.
Paní Klinkáčková, vdova po sládkovi / ILONA HODAČOVÁ
Pan Hubínek, uzenář / JAROSLAV SENÍK
Kozelka, dohazovač / FRANTIŠEK KREUZMANN
Ondřej Jammerweil, hospodář u Mastílkové / FRANTIŠEK FILIPOVSKÝ
Markyta, hospodyně u Mastílkové / JARMILA ŠVABÍKOVÁ
Pavelka, drvoštěp / STANISLAV SKLENÁŘ
Šebelka, drvoštěp / RUDOLF ŠIROKÝ
Živeles, žid / FRANTIŠEK KOVÁŘÍK
Dráb / JOSEF FRYČ
Starý Mareš, slepý houslista / FRANTIŠEK SMOLÍK
Bětuška, jeho vnučka / VĚRA POKORNÁ
První písničkářka / MARIE KRTIČKOVÁ
Druhá písničkářka / TÁŇA LEPIČOVÁ
Činoherní sbor Československého rozhlasu v Praze, Pěvecký sbor Československého rozhlasu v Praze, sbormistr Jiří Pinkas
Pražský rozhlasový orchestr řídí František Dyk
Režie Josef Bezdíček
Nahráno v Československém rozhlase v Praze v roce 1951
Fraška Josefa Kajetána Tyla (1808–1856) Fidlovačka s hudbou Františka Škroupa (1801–1862) byla poprvé uvedena ve Stavovském divadle 21. prosince 1834. Tylův aktuální obrázek ze života dvojjazyčné Prahy však kupodivu neměl očekávaný divácký ohlas. Fidlovačka se hrála ještě 11. ledna 1835 (ve zkrácené verzi), pak z repertoáru profesionálních scén na dlouhých 82 let zmizela. Mezitím vešla do dějin díky písni slepého Mareše „Kde domov můj“, kterou v četných koncertech zpopularizoval její první interpret Karel Strakatý (1804–1868).
Fidlovačku uvedlo nově teprve 9. června 1917, ve třetím roce první světové války, v úpravě Adolfa Weniga Městské divadlo Královských Vinohradů, a ještě téhož roku se objevila na dalších českých scénách. Rok na to se stala píseň, už řadu let vnímaná jako národní hymna Čechů, také součástí státní hymny nového československého státu.
Bonusy:
• Rozhovor s Bertou Škroupovou, vnučkou skladatele Františka Škroupa, u příležitosti jejích 70. narozenin.
Natočeno redaktorem Českého rozhlasu Alfredem Technikem v roce 1944 (m) 07:48
• František Škroup: Píseň „Kde domov můj"
Zpívá Bořek Rujan, hraje Symfonický orchestr F.O.K., řídí dr. Václav Smetáček
Nahráno v roce 1948 3:22
• František Škroup: Slavnostní předehra k otevření divadla v Chrudimi Hraje Symfonický orchestr Československého rozhlasu v Praze
řídí Josef Hrnčíř
Nahrávka Čs. rozhlasu v Praze z roku 1968 7:44
• František Ondříček: Rhapsodie Bohême pro housle a orchestr, op. 21
Hrají Vojtěch Frait a Pražský rozhlasový orchestr, řídí Josef Hrnčíř Nahrávka Čs. rozhlasu v Praze z roku 1962
Dvořákova síň Domu umělců (Rudolfina) v Praze 16:44
• Antonín Dvořák: Domov můj. Předehra ze scénické hudby ke hře Františka Ferdinanda Šamberka „Josef Kajetán Tyl“, op. 62 (B 125)
Hraje Symfonický orchestr Československého rozhlasu v Praze, řídí Karel Šejna
Nahrávka Čs. rozhlasu v Praze z roku 1973 10:27 |
