`
| Tracklist |
1. Mendelssohn: Psalm No. 42 'Wie der Hirsch schreit', Op. 42: I. "Wie der Hirsch schreit" - Michel Corboz
2. Mendelssohn : Psalm No.42 'Wie der Hirsch schreit', Op. 42 : II. "Meine Seele dürstet nach Gott" - Michel Corboz
3. Mendelssohn: Psalm No. 42 'Wie der Hirsch schreit', Op. 42: III. "Meine Tränen sind meine Speise" - Michel Corboz
4. Mendelssohn: Psalm No. 42 'Wie der Hirsch schreit', Op. 42: IV. "Denn ich wollte gern hingehen" - Michel Corboz
5. Mendelssohn: Psalm No. 42 'Wie der Hirsch schreit', Op. 42: V. "Was betrübst du dich, meine Seele" - Michel Corboz
6. Mendelssohn: Psalm No. 42 'Wie der Hirsch schreit', Op. 42: VI. "Mein Gott, betrübt ist meine Seele" - Michel Corboz
7. Mendelssohn: Psalm No. 42 'Wie der Hirsch schreit', Op. 42: VII. "Der Herr hat des Tages verheissen seine Güte" - Michel Corboz
8. Mendelssohn: Psalm No. 42 'Wie der Hirsch schreit', Op. 42: VIII. "Was betrübst du dich, meine Seele" - Michel Corboz
9. Mendelssohn: Psalm No. 95 'Kommt, lasst uns anbeten', Op. 46: I. "Kommt, lasst uns anbeten" - Michel Corboz
10. Mendelssohn: Psalm No. 95 'Kommt, lasst uns anbeten', Op. 46: II. "Kommt herzu, lasst uns dem Herrn frohlocken" - Michel Corboz
11. Mendelssohn: Psalm No. 95 'Kommt, lasst uns anbeten', Op. 46: III. "Denn in seiner Hand" - Michel Corboz
12. Mendelssohn: Psalm No. 95 'Kommt, lasst uns anbeten', Op. 46: IV. "Denn sein ist das Meer" - Michel Corboz
13. Mendelssohn: Psalm No. 95 'Kommt, lasst uns anbeten', Op. 46: V. "Heute, so ihr seine Stimme höret" - Michel Corboz
14. Mendelssohn: Psalm No. 115 'Nicht unserm Namen, Herr', Op. 31: I. "Nicht unserm Namen, Herr" - Michel Corboz
15. Mendelssohn: Psalm No. 115 'Nicht unserm Namen, Herr', Op. 31: II. "Israel hofft auf dich" - Michel Corboz
16. Mendelssohn: Psalm No. 115 'Nicht unserm Namen, Herr', Op. 31: III. "Er segne euch" - Michel Corboz
17. Mendelssohn: Psalm No. 115 'Nicht unserm Namen, Herr', Op. 31: IV. "Die Toten werden dich nicht loben" - Michel Corboz |
`
| Popis |
Formát: CD, Album
Žánr: Klasika
Jakob Ludwig Felix Mendelssohn Bartholdy (3. února 1809, Hamburk – 4. listopadu 1847, Lipsko) byl jeden z nejvýznamnějších německých romantických hudebních skladatelů.
Mendelssohn, podobně jako Mozart, byl ve své době označován za zázračné dítě. První klavírní lekce mu dávala jeho matka, od sedmi let ho začala učit Marie Bigotová v Paříži. Od svých osmi let začal v Berlíně studoval skladbu u Carla Friedricha Zeltera.
Své první významnější hudební dílo – klavírní kvartet, složil ve třinácti letech. Felix později začal studovat skladbu u skladatele a klavírního virtuóza Ignaze Moschelesa, který se ve svém deníku svěřil, že ho prakticky již neměl čemu naučit. Moscheles a Mendelssohn se později stali kolegy a blízkými přáteli.
Skladby mladého Mendelssohna byly nejprve přednášeny soukromým orchestrem pro zámožné přátele jeho rodičů. Své první symfonie napsal již v období mezi 12. a 14. rokem života, tato díla byla ale dlouhou dobu prakticky ignorována, i dnes se na koncertech hrají jen zřídka.
První dobře přijatou Symfonii op. 11 C dur napsal v patnácti letech. O rok později zkomponoval Smyčcový oktet Es dur, první dílo, v němž se již naplno projevil jeho hudební génius. Tento oktet spolu s ouverturou k Shakespearově hře Sen noci svatojánské, kterou napsal o rok později, jsou jeho nejznámější raná díla. Další hudbu pro tuto hru složil 16 let poté, včetně známého Svatebního pochodu.
V roce 1827 měla premiéru jeho pátá opera Die Hochzeit des Camacho, toto představení bylo zároveň posledním za jeho života. Tento neúspěch ho odradil od komponování dalších oper (později ale ještě napsal tři), později plánoval napsat operu na motivy Shakespearovy hry Bouře, ale tento plán zavrhl.
Mendelssohn byl hluboce ovlivněn hudbou J. S. Bacha. Jeho prateta Sarah Levy, rozená Itzigová, byla žákyně Bachova syna Wilhelma Friedemanna Bacha a podporovala vdovu po jeho dalším synovi, Carlu Philippu Emanuelu Bachovi. Za svůj život nashromáždila mnoho Bachových rukopisů. Jeho hudbu, která na přelomu 18. a 19. století upadla do relativního zapomnění, velice obdivoval Mendelssohnův učitel Zelter.
V roce 1829 v Berlíně Mendelssohn za Zelterova přispění nazkoušel a dirigoval Bachovy Matoušovy pašije. Mimořádný úspěch tohoto představení (prvního od Bachovy smrti v roce 1750) byl důležitým krokem ke vzkříšení Bachovy hudby v Německu i v celé Evropě.
Mendelssohn se také zajímal o hudbu Franze Schuberta. 21. března 1839, více než deset let po autorově smrti, dirigoval v Lipsku premiéru jeho osmé symfonie. |
