`
| Popis |
Formát: Audio CD, 4. album
Žánr: Rock
Styl: Folk Rock, Indie Rock, Experimental
Země: USA
Jen málo muzikantů zároveň tak neúnavně hledá a přitom udržuje svůj pevný umělecký názor a rukopis jako Thurston Moore. Album The Best Day patří v kontextu jeho tvorby k posluchačsky nejvstřícnějším. Navazuje zhruba tam, kde svou činnost ukončili Sonic Youth. Ti se nacházejí na blíže časově nespecifikované „dovolené“, kterou odstartoval soukromý rozchod Moora s baskytaristkou Kim Gordon.
Mooreovy aktivity v poslední době jsou ovšem velmi rozsáhlé. Patří k nejinovativnějším kytaristům světa a svým nástrojem zbrázdil řadu společných nahrávek například s Johnem Zornem nebo Yoko Ono, natočil i několik alb, na kterých k překvapení jeho fanoušků hrála prim akustická kytara.
Na tu, dvanáctistrunnou, hraje i na téhle desce, jinak jde o desku výsostně rockovou, tedy zcela elektrifikovanou, plnou minimalistických riffů, zpětných vazeb a experimentů s laděním strun, jak jsou na to fanoušci Thurstona Moora, respektive Sonic Youth, zvyklí léta.
Do nové kapely, která The Best Day natočila, si Thurston Moore přizval starého parťáka ze Sonic Youth Steva Shelleyho k bicím, baskytaristku Debbie Googe z konkurenčních My Bloody Valentine a s druhou kytarou mu sparingpartnera ve stavění hlukových stěn i spřádání křehkých strunných pavučin dělá několika oborovými cenami opentlený britský hudebník James Sedwards.
Podstata Moorovy práce s hudebním materiálem se vlastně podobá jeho milovaným minimalistickým skladatelům: z jednoduchého motivu vytěžit co nejvíc prostřednictvím délky skladby, její gradace a dynamického přelévání napětí.
Jestli v něčem Moore posluchače nešetří, jsou to stopáže písniček, hned první dvě mají osm a jedenáct minut. Budiž řečeno, že se posluchač, který přistoupí na protagonistův rukopis a nechá se jím vést, ani nenaděje a skladba je u konce.
Moore používá klasické prostředky. Sice o nich lze říci, že jsou variacemi věcí, které už od něj známe, ale v tomto případě máme co do činění s hudebníkem, který skutečně to, co teď ve svých šestapadesáti hraje, do puntíku celý život vymýšlel, propracovával a nyní to zúročuje.
Sám v nedávném rozhovoru přiznává: „Na The Best Day se snažím najít nové ideje, jak využít těch šest strun nějakým novým způsobem, ale vím, že to pořád zní jako Sonic Youth, protože jsem to prostě já. Nechci se radikálně měnit nebo skrývat, z toho jsem unavený. Tolik lidí mi říká – hele, to zní jako Sonic Youth, jen bez ostatních členů. Odpovídám, že samozřejmě ano, nesnažím se být něčím, čím nejsem.“
Hrají:
Thurston Moore -- zpěv, kytara, baskytara (3, 5, 6)
Deb Googe -- baskytara (1, 2, 4, 7, 8)
Steve Dore -- bicí (5)
Steve Shelley -- bicí (1, 2, 4, 7, 8)
James Sedwards -- kytara (1, 2, 4, 5, 7, 8)
Producent, hudba, texty: Thurston Moore
Hudba: Radieux Radio (3, 4, 5)
Mix: Dan Cox
|
