`
Popis |
Záznam přenesený na toto 2CD byl pořízen 3. října 2004 v Laterně Magice, v Praze. Koncert se konal jako součást festivalu Struny podzimu.
Na albu se sešli tito muzikanti: Pavel Fajt – drums, dholl, voice Chris Cutler – drums (někdejší tahoun pražské Alternativy) Miloš Vacík – congas, timbales, djembt´, berimbau, caxixi, pandeiro, agogo-bells, repeniq, apito, brasilian and cuban percussions, voice (Sluneční orchestr, Tam Tam orchestra) Alan Vitouš – log drums, bougarabou, darbuka, djembe, kalimba Miloš Dvořáček – drums (V. R. M., Čikori, Druhá tráva) Jim Meneses – midi marimba, sample maps; except: drums and percussion (on flying bull) Hearn Gadbois – dumbek, zirbaghali, frame drums, riqq, heart of jesus, foot percussion Tereza Petrášková – shakers, maracas, agogo-bells, chimes, brasilian and cuban percussions, voice Elvis Kititi – drum-mbunda ya basonge, vocal, percussion, voice Ivan Acher – fono vox, samplers, voice (ruchař a experimentální divadelník) Milan Cais – accented drums (Tata Bojs) Ondřej Smeykal – didgeridoo Filip Topol – keyboards (Psí vojáci) Urna Chahar-Turgchi – voice (mongolská operní pěvkyně) Josef Klíč – violoncello (spolupracovník Karla Vepřeka, Ivana Magora Jirouse, člen Janáčkovy opery ND)
Výčet těchto muzikantů jistě hovoří sám za sebe. Za zmínku stojí i krátký exkurz do historie tohoto projektu. První ročník Sletů bubeníků proběhl v roce 2002 z iniciativy Pavla Fajta a Romka Hanzlíka (agentura AMP). Na počátku byla jednoduchá idea: Pozvat na jedné straně přední české invenční bubeníky, na straně druhé renomované zahraniční hudebníky z různých žánrů, kultur a různého vnímání hudby na týdenní tvůrčí dílnu a iniciovat tak vytvoření unikátního uměleckého díla – společné kompozice, jejíž výsledkem je živý koncert rytmických nástrojů.
Slet bubeníků chtěl zahrnovat všechny hudební směry, překlenovat rozdíly mezi kulturami a přístupy k tvorbě, navodit jiskřivou tvůrčí atmosféru a následně ji přenést na pódium.
Výsledek tohoto prvního Sletu byl fenomenální. Obecně bývá také skoro pravidlem, že vidět profesionální muzikanty zapojené v projektu, který jim dovoluje vyskočit z vlaku rutinní obživy (jakkoli by bylo zbytečné obviňovat zúčastněné z uměleckého rutinérství) a zcela se oddat kouzlu okamžiku, bývá zážitkem. Zde to platilo dvojnásob; už kvůli tomu, že před prvním veřejným vystoupením bylo jen pár dní na sezkoušení programu. Skloubení schopnosti maximální improvizace s maximální kázní a ohleduplností k ostatním na pódiu zavdalo na maximální dojem. Ti, kdo byli přítomni této neřízené i obdivuhodně ukázněné spoušti rytmů, mohli hovořit o zážitku srovnatelném s atmosférou kmenových rituálů, ryzím kontaktu se samotnou prapodstatou hudby.
Pavel Fajt, umělecký vůdčí duch Sletu bubeníků upřesňuje: „Mým úkolem je vytvořit jednoduchý koncept a dosáhnout během několika hodin, které jsou před koncertem určeny na zkoušku, relaxovaný, veselý a chápající tým. Inspirací se stanou mj. prostory, kde se koncert koná, jeho akustika a atmosféra, stejně jako celkové hraní ovlivní komunikace s diváky.“ Celkem se na pódiích rozezní dle odhadu Pavla Fajta jedna až dvě tuny nástrojů - bicích souprav, činelů, mnoha etnických bubnů a elektroniky. |