`
| Popis |
Vlčnovjanka začala hrát už v roce 1977. Oficiálně se však často uvádí až rok 1978, kdy se kapela podrobila tehdy povinným okresním přehrávkám, později také krajským, agenturním a nakonec i velmi náročným přehrávkám Pragokoncertu. To kapelu opravňovalo k zahraničním výjezdům bez schválení OV KSČ. Dodnes vzpomínají někteří muzikanti na jednu kuriózní situaci, kdy příslušný orgán schválil výjezd kapely až 14 dnů po jejím návratu z ciziny. V 80. letech se kapela vypracovala na vysokou uměleckou úroveň, odehrála až 100 vystoupení ročně a neunikla ani pozornosti médií. V roce 1985 natáčí svou první dlouhohrající desku, postupně přibývají další, objevuje se v rozhlasovém vysílání a stává se hostem televizních pořadů, např. Všichni se ptají, komu to hrají, Nejlepší z Moravy (1992), Vyberte si 7 z 8 (1992), Kdyby ty muziky nebyly (1996, 1999), Klub přátel dechovky – Jízda králů ve Vlčnově (2003), Zveme vás… na výlov rybníka s Vlčnovjankou (2005). Své umění předvedla také v Rakousku, Německu, Francii, Belgii, Holandsku, Polsku a na Slovensku. „Muzikanti, to je chasa veselá, když ji začnou hned je nálada, kapelník se usmívá, klarinet si štěbetá a bubeník konec udělá…“ Zakladatelem Vlčnovjanky a jejím prvním kapelníkem byl Antonín Koníček – vlčnovský rodák, trumpetista, profesionální hudebník a autor mnoha krásných sladeb. Navázal tak na téměř 100 letou tradici dechové hudby ve Vlčnově. V čele kapely stál do roku 1989, tedy 12 let. Kapelníkovým zástupcem a od roku 1990 i jeho nástupcem se stal Pavel Nevařil – taktéž rodák z Vlčkova, svým povoláním trombonista Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně, který je zároveň i uměleckým vedoucím a managerem souboru. Jak vzpomíná na své kapelnické začátky? „Bylo to pro nás velmi složité období, neboť po revoluci se rušilo mnoho kulturních akcí, měnily se kontakty atd. Začínali jsme téměř od začátku, protože s novou dobou přišly i nové nároky na úroveň, program, organizaci i management. Začal jsem si vybírat některé nové kvalitní hráče, budovat repertoár a pravidelně zkoušet, což se na kvalitě kapely znatelně projevilo.“ Kapelník se usmívá. O tom, že muzikanti jsou vskutku chasa veselá, ví své, jinak to ani nejde a je rád, že se mu s touto veselou chasou podařilo vytvořit kapelu na vysoké úrovni, se svým osobitým stylem.V průběhu let se samozřejmě složení kapely obměňovalo a vystřídala se tu spousta muzikantů. Není možné je zde všechny vyjmenovat, ale všem patří dík za úsilí a čas věnovaný muzice i za to, že všichni svou měrou přispěli k úspěchům kapely a s Vlčnovjankou rozdávali kolem sebe dobrou náladu. „Zpívat bude Vlčnovjanka taků notečku, co udělá dobrým luďom radost v srdéčku…“ Nedílnou a důležitou součástí tváře kapely jsou samozřejmě zpěváci, kteří v nažehlených krojích přinášejí posluchačům krásu moravských písní. Na samém začátku zpívali s Vlčnovjankou Věra Koníčková, Ludmila Kašná, Marie Mahdalíková (také pozdější konferenciérka komponovaných pořadů), Josef Mahdalík , Petr Pastorek a Ladislav Chmelař, průvodním slovem provázela Marie Křapová. Krátce nato přichází do Vlčnovjanky nepřehlédnutelná a výrazná osobnost této kapely, dnes už dlouholetý zpěvák a konferenciér Jožka Malina. Po jeho boku se za ta léta vystřídala celá řada zpěvaček: Věra Smišovská, Marie Zábranská, Šárka Vlachynská, Alena Rusová, Hana Žajdlíková, Jana Oharková-Šopíková a Eliška Maděrová. V současné době již několik let stojí na pódiu vedle Jožky Maliny zpěvačky Jana Minaříková, Laďka Hurábová a kapelník Pavel Nevařil a všichni společně zpívají na taků notečku, co udělá dobrým luďom radost v srdéčku. Ať se jim to daří jako doposud. „Křídlovka si prozpěvuje, tenor vyhrává, dnes tu radost Vlčnovjanka všeckým rozdává…“ Za 30 let své existence prošla Vlčnovjanka značným vývojem. Vypracovala se na vysokou, téměř profesionální úroveň, může se pyšnit nejedním bravurním sólovým výstupem svých hráčů ( na tubu, trubku, pozoun či klarinet ) a vyznačuje se rozpoznatelným hudebním projevem. K originalitě kapely přispívá i vlastní autorské zázemí v osobě kmenového trumpetisty Zdeňka Kučery, autora především orchestrálních polek, ale i písní. Vedle kapelníka Pavla Nevařila má Vlčnovjanka ve svých řadách jak profesionální hudebníky, absolventy konzervatoře, tak i výborné amatéry. Repertoár kapely tvoří převážně interpretace lidových písní a skladby známých autorů dechové hudby, např. Z. Gurského, M.R. Procházky, B. Smišovského, V. Maňase ml., V. Smoly aj., ale poslechnout si můžete také skladby moderní a muzikálové s bigbandovými prvky, čímž Vlčnovjanka reaguje na trend, který se stále více prosazuje u nás i v zahraničí. Jsou to už tisíce vystoupení, které Vlčnovjanka za těch 30 let odehrála. Dokladem úspěchu kapely jsou nejen již zmíněné rozhlasové a televizní pořady, ale i celkem 9 hudebních nosičů, které vydala, 10. se připravuje jako narozeninový dárek. Nyní absolvuje ročně kolem 50 vystoupení, převážně koncertních, ale nechybí mezi nimi ani významné festivaly a přehlídky, taneční zábavy a plesy. Dovedete si představit, kolik je to hodin strávených věčným cestováním a mimo rodinu? Jak říkají muzikanti: „To mosí bavit, bez lásky sa muzika dělat nedá“ a mají pravdu. Když se vystoupení Vlčnovjanky chýlí ke konci a sálem zní potlesk, je to nejlepší odměna pro všechny. Pokud se nám podaří i v dnešní uspěchané době předat lidem alespoň kousek naší lásky k hudbě, potěšit je a vykouzlit úsměv na tváři, jsme spokojení, že naše úsilí nebylo marné. A jak oslaví Vlčnovjanka své narozeniny? Samozřejmě jak jinak, než koncertováním. Možná, že se příště setkáme právě u vás ! „Kapela zpívá, zas pěkný deň v srdci má, z veselých not lidem hrá, hraj nám, hraj nám, Vlčnovjanko, jak ťa každý hrávat zná…“ |
